Tak jsem doma.
Dneska ráno mi útulková teta říkala,že si pro mně přijedou noví páníčci. No dělala jsem že je mi to jedno,ale těšila jsem se a celé dopoledne koukala jestli už jdou.
A pak se otevřely dveře a byli tam. Musela jsem s nimi do kanceláře,podepsat papíry,že jako už budu jejich.No a tak jsem se se všema rozloučila a prý se ještě uvidíme. Až se mnou pojedou páníčci zase do Kolína na sono.jestli náhodou nečekám štěňátka.
A pak už jsme šli-čekalo na nás auto-prý odteď bude i moje a vyrazli jsme. Byla jsem celá unavená z toho čekání na ně a tak jsem cestou podřimovala.
A pak jsme najednou byli doma. Už tam na nás čekali. Jeden ohromný hafan-říkali mu Dasty. No s ním já teda zatím kamarádit nebudu. A pak jeden malý rozcuchaný. Hned se se mnou vítal a ukazoval mi kde co je,taky svůj pelíšek a jeden růžový,který je teď můj. No řeknu vám,paráda.No a taky kočičandy,ale ty na mně prskaly a syčely,tak snad se skamarádíme.Taky mně vykoupali,no abych byla voňavá,to dá rozum.
Páníček mi říkal-chudák holka,co ty máš za sebou,lidi já bych mu to tak ráda řekla.
O tý bedně kam mně zavřeli a o tom jak jsem se v ní bála.
A panička mi slíbila,že s ní dneska budu spát,abych se jako nebála.
Tak jsem z toho všeho vyjukaná,tolik věcí se dnes událo. Ale jsem doma a to je nejdůležitější.
Vaše Terinka
