Dovoz z Ukrajiny bez cla ano - ale se záchranou brzdou pro zemědělce, pokud bude stoupat. Tak si další rok představuje Evropská unie. "Komise bude mít možnost, že v případě, že by docházelo k nějakým excesům, že by najednou prudce stoupl dovoz z Ukrajiny tak komise bude mít možnost operativně, rychle zasáhnout,"řekla Veronika Vrecionová (ODS), poslankyně Evropského parlamentu.
Spory panovaly o to, za jakých podmínek. Přesněji, která období budou hrát roli při aktivaci pomoci evropským zemědělcům. Původní návrh totiž počítal s tím, že vejdou v platnost, pokud objem dovozu přesáhne objem za roky 2022 a 2023. Řada europoslanců a členských států ale prosazovala i druhou polovinu roku 2021.
Skutečně nastavit období, které budeme porovnávat se současným stavem na roky 22 a 23 znamená, že se pravděpodobně ta brzda nikdy nespustí," sdělil europoslanec Martin Hlaváček (ANO).
Za prodloužení bezcelního styku nejvíce lobbuje Evropský parlament. Jeho vyjednavači jsou přesvědčení, že zemědělcům vyšli vstříc.
[chooze:article;value:549749]
"Parlament vyslyšel obavy a posílil ochranná opatření, která by zmírnila tlak na zemědělce v EU, pokud by je ochromil náhlý nárůst ukrajinského dovozu," dodala europoslankyně Sandra Kalnieteová (Jednota/Litva), zpravodajka návrhu.
Zemědělci prodloužení referenční doby vítají. Mnohem více by jim prý ale pomohlo, aby se obranná opatření vztahovala na obiloviny a olejniny. A ty se do návrhu nevešly. "Což jsou komodity, kterých je v současné době na tom Evropském trhu přebytek a které naopak potřebujeme vyvážet nejen my jako Česká republika, ale obecně Evropská unie, ven z toho jednotného trhu," uvedl Jan Doležal prezident Agrární komory.
Evropská unie zavedla bezcelní styk s Ukrajinou v červnu roku 2022, aby zemi pomohla po napadení Ruskem. Obilí mělo původně přes sedmadvacítku pouze putovat do třetích států. Kvůli volnému trhu prý ale často zůstává v unijních skladech. O prodloužení o další rok bude nyní hlasovat Evropský parlament.