V Česku se daří šelmičce původem z Balkánu. Již několik let mají informace o výskytu šakalů v CHKO Pálava a zdokumentovaná je jejich přítomnost také ve středních Čechách.
"Oni žijí skrytě a jejich počet se nedá zjistit. Informace o nich máme spíše z náhodných pozorování. U Milovic už bylo prokázáno dokonce i jejich rozmnožování," vysvětluje Pavel Dedek, zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
[chooze:article;value:434590]
"Když šakali došli až do Středočeského kraje a k Praze, tak je velmi pravděpodobné, že v té zemědělské krajině budou asi už leckde. Na druhou stranu ale zásadně nevyhledávají lesy," připomíná Dedek. A potvrzuje, že se k nám šakali postupně šíří z Balkánu.
"Oni jsou poměrně mobilní a přes noc, kdy jsou více aktivní, dokáží uběhnout opravdu velké vzdálenosti. A s přesuny tou otevřenou zemědělskou krajinou nemají žádný problém," dodává odborník z AOPK.
Výskyt šakala tak už zaregistrovali i naši sousedé v Německu u Drážďan. Přesto je ale zatím nemůžeme, jak upozorňuje Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí na České zemědělské univerzitě (ČZU), považovat za invazivní druh. "Oni se totiž šíří pomalu, spontánně ale nikdy v historii u nás totiž nepřebývali," upozorňuje Vorel.
[chooze:article;value:408873]
"Jejich migrace směrem od Středozemního moře už probíhá tisíc let, a je tedy zjevně velmi pomalá. Nejde ani jednoznačně říci, že by nějak souvisela s klimatickými změnami. V Maďarsku a Rakousku byli šakali už někdy kolem roku 2000," dodává expert z ČZU.
Potenciální hrozba pro drůbež
Šakaly Vorel označuje jako větší lišky a ani v zemědělské krajině je nepovažuje za nějaké větší nebezpečí. Zemědělský analytik Petr Havel však namítá, že do budoucna by se to mohlo změnit.
"Problém se šakaly by mohl nastat, pokud by jich bylo víc. Kromě toho i naše legislativa přijala opatření, že vejce z klecových chovů nebudou moci prodávat naši producenti po roce 2027. Ke stejnému opatření se chystá také Evropská unie," připomíná Havel.
"Musíme ale rozlišovat mezi neklecovým chovem a tím volným v přírodě. I u nás ale hodně spotřebitelů požaduje vejce od takzvané šťastné, volně žijící drůbeže. U ní je pak větší riziko kontaktu s divokou přírodou. Predátoři včetně šakalů tak mohou mít snazší přístup ke své potenciální oběti," dodává zemědělský analytik.
Velký objev českých paleontologů. Na Karlovarsku našli kosti neznámé šelmy (1/2024):