Kvůli suchu, těžbě dřeva nebo kůrovcové kalamitě zanikne každý rok až 100 vhodných míst pro pořádání letních stanových táborů. "To všechno dělá různá tábořiště, na které oddíly byly zvyklé jezdit, neobyvatelnými. Třeba proto, že se tam dramaticky zvětšuje vítr, nebo se tam nedá pobývat, protože už tam nejsou stromy," poznamenal místostarosta Junáka Petr Vaněk.
"Setkali jsme se s tím v době problémů s kůrovcem, kdy zejména na Vysočině jsme některé oblasti opravdu museli opustit," uvedla mluvčí Pionýra Darina Zdráhalová. "Potřebovali bychom, aby vznikla nová tábořiště u vody. Ve vodním zákoně je výjimka, že tam, kde se tábořilo v těch místech, kde pak ty zóny byly vytyčeny, tak se může tábořit dál," dodal Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.
[chooze:article;value:553861]
Třeba u potoka Mastník se skautský tábor koná tradičně každé léto. Vznik nových tábořišť ale zákon v záplavových zónách zakazuje. Změnit by to mohla nová vyhláška. "Je potřeba mít dostatek míst, ale zároveň to musí být na bezpečných prostranstvích,"řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
"Místa u řeky jsou dost často jako jediná možná, protože když máte v létě teploty přes 30 stupňů, tak pobyt na nějakém vyprahlém suchém prašném místě, kde se není kam schovat a zchladit se, tak je v podstatě zdraví nebezpečný. My tady nevoláme po tom, aby vznikala místa tam, kde hrozí skutečné nebezpečí, ale například v sousedství toho, kde už se táboří," sdělil Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.
Letní tábory v Česku mají tradici a zájem o ně každoročně roste. "Dnes nás na tábory jezdí třeba dvakrát víc v celém Česku, než nás jezdilo před 20 lety,"řekl Vaněk.
Nová vyhláška má být podle ministra životního prostředí Hladíka hotova do roka.