Tvrdá dřina i poměrně vysoký počet bodů z přijímací zkoušky. Ani to řadě deváťáků v hlavním městě nepomohlo dostat se na gymnázia a další vytoužené střední školy. Například Filipovi z Prahy nestačilo 68 bodů, zatímco žákům třeba v Lovosicích stačilo k přijetí 33 bodů, tedy ani ne polovina toho, kolik získal Filip. "Kdybych bydlel jinde, tak se dostanu," stěžoval si Filip.
Podobně jsou na tom hned tři jeho spolužáci. "Začala jsem se učit hned po Vánocích, každý den jsem tomu dala tak tři hodiny,"řekla Nikola.
Žáci, kteří se v Praze nedostali, by se se svými výsledky jinde dostali na vytouženou školu naprosto v klidu. Například na gymnázium v Rožnově pod Radhoštěm stačilo k přijetí 56 bodů, v Ledči nad Sázavou jen 36.
[chooze:article;value:555577]
Celkově se letos na střední školy nedostalo asi 6 000 uchazečů, z toho čtvrtina připadá na Prahu. Například v Ústeckém kraji se dostalo přes 97 procent uchazečů, v Praze je toto číslo jen necelých 84 procent.
"Praha vychází špatně kvůli tomu, že se tam hlásí i žáci ze Středočeského kraje. Bylo by dobré navyšovat ty kapacity toho všeobecného vzdělávání, kam ty žáci chtějí. Je to mrhání tím dětským potenciálem," myslí si analytik vzdělávání Jan Zeman.
"Je to dané klidem ministerstva školství. Jak přes kopírák zopakovali tu situaci z loňska," obvinil ministerstvo poslanec Karel Rais (ANO).
Přijímací zkoušky Cermat letos poprvé řešil elektronicky. Uchazeče do škol rozřazoval algoritmus, za kterým si společnost stoprocentně stojí a vzkazuje rodičům, že nemá cenu se proti němu odvolávat. "Odvolávat se má smysl pouze proti konkrétnímu pochybení, například když ředitel špatně srovnal pořadí, nedal uchazeči body za školní část nebo udělal chybu v opravě jednotné přijímací zkoušky," prohlásil ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
Pokud se najde pochybení konkrétního ředitele, řeší si ho pak škola sama. Podle Krejčího tím, že navýší počet přijatých žáků.