Nový zákon je v Gruzii vnímaný jako proruský,jelikož kopíruje ruské zákony o zahraničních agentech, vysvětlila Bechná. "To znamená, že tento zákon vyžaduje, aby se organizace a média se zahraničním financováním z více než 20 %registrovala jako zahraniční agenti, což může poškodit jejich reputacia omezit jejich činnost tím, že je označí jako zastánce cizích, v tomto případě gruzínských, zájmů," dodala.
Podle Bechné panují u kritiků schválené legislativy obavy o dopad na úroveň demokracie v zemi. Protesty jsou násilně potlačovány. "Byli jsme bohužel svědky případu, kde policie použila proti demonstrantům nadměrnou sílu,včetně slzného plynu a vodních děl," poznamenala Bechná.
[chooze:article;value:555290]
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová zřejmě bude zákon vetovat, nicméně se počítá s tím, že poslanci veto přehlasují.
V zemi vládne strana Gruzínský sen. Ta se sice podle Bechné snaží o připojení k Evropské unii a o plnění konvergenčních podmínek, na druhou stranu má ale i protizápadní rétoriku. "Ty kroky, které deklarují a co nakonec dělají,jsou velmi kontroverzní.Projevuje se to skrz mezinárodní sankce, do kterých se Gruzie zapojila,ale nevytvořila žádné svoje iniciativy nebo bilaterální sankce. Poukazuje na to, že je potřeba zachovat mír,že nechce, aby se v Gruzii otevřela další fronta v boji proti Rusku," vysvětlila.
Velká část společnosti je ale na toto citlivá, protože se nechce vrátit pod vliv Ruska, a svou budoucnost vidí ve spolupráci s Evropskou unií. "Oficiálně je to tak, ževidíme spíše více kontroverzních kroků,i když ta země oficiálně směřuje směrem na Západ.Takže proto bych se klonila k názoru,že Gruzie se nachází na křižovatce,kdy musí opravdu jednoznačně určit,kterou stranu si vybere," uzavřela Bechná.